Zima se blíží a s ní i nedostatek klíčového VITAMINU D!

Vital a amine. Neboli - životně důležité aminy. Tak se dají nazvat látky, mezi které spadá také klíčový vitamin D, který nám zajišťuje přirozenou obranyschopnost. A není náhodou, že se čidla právě tohoto vitaminu nachází takřka ve všech buňkách našeho těla. To jen dokazuje, jak zásadní a nezbytnou úlohu představuje. Přesto odborníci často hlásí „Máte ho nedostatek!” Jak poznáme, že nám tento důležitý vitamin schází, co hrozí lidem s vysokým deficitem a jak vitamin zařadit do dětských jídelníčků?

Vnímejte své tělo - ozve se, když mu bude chybět “déčko”

Tato klíčová mikroživina celkově ovlivňuje správný chod našeho organismu - od zesláblých kostí až po emoční výkyvy nálad. Logicky je tedy ohromně důležité, abychom právě tímto vitaminem nestrádali. Tělo se přitom umí ozvat, když mu bude chybět. I přesto trpí jeho vážným nedostatkem až 60 % populace! Dle slov odborníků se pomalu dostáváme do situace, která se dá nazvat PANDEMIÍ. Je tedy jen na nás, jaké signály budeme vnímat nebo naopak přehlížet. A rozhodně bychom je neměli brát na lehkou váhu. Při deficitu vitaminu D hrozí například zvýšené riziko virových a respiračních onemocnění, což jde ruku v ruce s dlouhodobou špatnou imunitou. Lidé s jeho vážným nedostatkem bývají podráždění, potýkají se s chřadnutím kostí, vypadáváním vlasů, vysokou únavou, nechutenstvím nebo třeba ztrátou apetitu. Nízká hladina tohoto vitaminu může vést také k cukrovce, vzniku nádorových onemocnění, a především vyšším výskytům srdečních chorob.

Déčko nepodceňte ani u novorozenců a kojenců

U těch nejmenších je situace ohledně tohoto vitaminu o něco náročnější. Zatímco nám ostatním zajišťuje potřebnou dávku vitaminu D především přirozené sluneční záření, miminko přímému slunci tak úplně nevystavíte. Navíc jde u nenarozených miminek ruku v ruce s množstvím hladiny vitaminu jejich maminky. Pokud ona sama trpí jeho nedostatkem, bude jím v budoucnu trpět i dítě. Člověk by si řekl, že přece bohatě postačí mateřské mléko, které má tuto živinu obsahovat. To sice ano, ale ne však v tak dostatečném množství, jaké je potřeba.

Vitamin D je považován za jakousi nutnost k nastartování vrozené imunity, která má těm nejmenším pomoci se bránit proti různým infekcím a nemocem. U těch nejmenších tak snižuje především riziko onemocnění dýchacích cest. Pokud u dítěte nastane větší množství deficitu vitaminu D, hrozí pak například rozvoj křivice, v dospělém věku je také vyšší % rozvoje roztroušené sklerózy či depresivních stavů.

Slunce zdrojem vitaminů

S přibývajícími chladnými dny je stále vzácnější vystavit se tváří v tvář teplým, slunečným paprskům, které potřebujeme více, než si možná myslíte. Nedostatek slunečního záření se může ve velkém odrážet na naší imunitě. Pokud tedy na sobě nebo u svých ratolestí najednou v těchto sychravých dnech pociťujete nedostatek energie, nemusí to být jen tím, že je „líný” podzim, ale může jít o signál, že vám schází důležitý vitamin D3, který úzce souvisí právě se sluncem.

Mohou za to konkrétně sluneční paprsky, které svým UVB zářením prochází pod vrstvu naší pokožky, kde se díky chemické reakci utvoří právě tento vitamin. K jeho tvorbě je ale zapotřebí určitá doba vystavení se UV záření, která by měla být aspoň 20 minut a v naší zemi je tak intenzivní slunce k dispozici maximálně do října. To logicky signalizuje, že máme v podzimních a zimních měsících tak trošku smůlu a musíme si s deficitem slunce nějak poradit. Jak? STRAVA je základ!

Kam nepřijde slunce, tam pomůže strava

Podle nejnovějších odborných výzkumů má skutečný dostatek vitaminu D ze stravy pouze 1 % Čechů! Ano, čtete správně, za jedničkou opravdu nechybí nula. Zdroje tohoto vitaminu na nás číhají takřka na každém rohu, tak v čem tkví problém? Ruku na srdce - většinou si za jeho nedostatek můžeme tak trochu sami. A to nezdravým životním stylem a nekvalitním stravováním. Všichni sice víme, ze kterých potravin můžeme tyto důležité vitaminy získat a kde k nim přijít, ale mnohdy je nám to tak trochu jedno a oslabená imunita nám to pak v chladnějších obdobích ráda vrací i s úroky. Nečekejme tedy na Nový rok, abychom si dali předsevzetí, ze kterých stejně nakonec z jakýchkoliv důvodu sejde (kdyby lednové permanentky do fitka mohly mluvit) a pojďme si doplnit tento životně důležitý vitamin v podobě následujících surovin. Pokud jste doteď říkali NE veškerým rybám, a kapr jednou ročně se bohužel nepočítá, je nejvyšší čas to změnit!

Ryby, ryby a zase ryby

Kdo by neznal český film Rafťáci a legendární scénu, kdy je zlobivý Honzík poslán k cizí babičce, které už paměť moc neslouží, a tak ho stále dokola nutí pít RYBÍ TUK. Většina diváků hošíka v tu chvíli hořce politovala, a to možná proto, že se jim vybavila chuť tohoto ďábelského „lektvaru”, kterému se v minulosti možná sami nevyhnuli. Rybí tuk byl totiž našimi babičkami velice oblíbený, a to právě pro svůj přirozený obsah vitaminu D.

Naštěstí už ale v dnešní době nemusíme být tak radikální a dostávat do dětí silný rybí tuk po lžičkách a pomalu násilím. Stačí jim zkrátka dopřát vhodně zvolenou rybu, která je na “déčka” bohatá. Pokud tedy vašemu dítěti ryby „nesmrdí”, máte částečně vyhráno. Nejvíce procent vitaminu D obsahují především uzené ryby nebo játra tučných mořských ryb. Snažte se do jídelníčku zařadit také lososa, makrelu, pstruha nebo tuňáka.

Dobře víme, že ohledně ryb to může být s některými ratolestmi běh na dlouhou trať, ale čím dříve jim je začnete odmalička podávat, tím rychleji si na ně zvyknou a jejich tělo jim později opravdu poděkuje. Takže závěrem - Správná dávka DÉČKA praví: „Buďte se mnou více zdraví!”

Autor: Radka Štěpánková

Očima MUDr. Radovana Sedláčka:

Jak moc je pro nás vitamin D důležitý a co může jeho nedostatek v těle způsobit? Dá se jeho deficit nějak detailně odhalit?

Jelikož je pro nás Vitamin D v mnoha faktorech opravdu klíčový, tělo nám dá znamení, pokud mu bude scházet. Závisí na něm jak kostní vývoj, celkový imunitní systém, tak třeba fakt, že jeho nedostatek může v těhotenství zvyšovat pravděpodobnost vzniku alergie u dítěte. Zároveň se podílí na svalové aktivitě a dle posledních studií má jeho nedostatek vliv i na tvorbu tukových buněk. Laicky se tedy jedná o problémy s obezitou.

Hladina vitaminu D se dá zjistit vyžádaným krevním odběrem, a to 25-hydroxyvitaminu D v plazmě. K odběru bych se přiklonil v případě, že má dítě problémy se stravou, eventuálně má jiné z výše zmíněných klinických příznaků.

Nejefektivnějším zdrojem vitaminu D bývají ryby, tresčí játra nebo třeba žloutky a houby. Co si ale počít v případě, když se zrovna s těmito živočišnými produkty děti příliš nekamarádí?

Samozřejmě ryby a obecně mořské plody jsou na vitamin D velice bohaté, hned vedle přirozeně získaného slunečního záření, které nám ale v našich podmínkách momentálně chybí, tudíž jsou pro nás tyto potraviny v chladných obdobích o to důležitější. Zároveň to ale zrovna nebývají zrovna nejoblíbenější položky v jídelníčku u menších dětí, a to může být značný problém. Pak je na rodičích, zda se pokusí vybudovat u dětí k rybám či například houbám nějaký vztah, nebo se raději přikloní k různým doplňkům stravy, aby děti tímto vitaminem nestrádaly.

Je podle Vás tedy vhodné přidat ke konzumaci živočišných produktů také doplňky stravy? Zajistí vůbec samotná strava, kromě slunečních paprsků, které nám v tomto období schází, dostatečný přísun vitamínu D?

U nás je povinná substituce vitaminu D pouze do jednoho roku života. Ale například v severských zemích se substituce podává až do čtyř let a za mě je to rozumné. Minimálně v období zimních měsíců bych takové doplňky stravy určitě doporučil.

Na jaké doplňky stravy si dát tedy u dětí pozor? Podle čeho je vybírat?

Doplňky stravy s vitaminem D můžete volit v podstatě dle libosti nebo dle nabídky slev v lokální lékárně. Je ale potřeba zmínit i možné předávkování vitaminem. Při dlouhotrvajícím vyšším dávkování může postupně dojít až k selhání ledvin. Vždy je tedy lepší se před výběrem doplňků poradit s lékařem. U dětí by denní dávka neměla překročit 25ug/den, u dospělých pak 50ug/den. Nezapomínejme ani na kojence, u kterých je optimální denní dávka 10ug/den. Pro děti od jednoho roku dále 5ug/den.

S doplňky vitaminu D pak také záleží na samostatných okolnostech - dávky se budou lišit například u dětí s epilepsii. Tam se podávají tzv. antiepileptika, která zvyšují potřebu vitaminu D až na 25ug/den.